Golbma maŋemus jagi lea bearráigeahččanprográmma COAT, dihtorjođihuvvon modeallain, einnostan man olu rievssahat šaddet Finnmárkkus čakčat. Prognosa addojuvvo suoidnemánu álggus, guokte mánu ovdal go dábálaš linnjátakseremat leat válbmasat. Prognosamodealla ovttastahttá Hønsefuglportála dieđuid diimmá máddodaga birra dieđuiguin eará šlájaid ekovuogádagas mat váikkuhit rievssahiidda, man árrat dálvi bođii diibmá, ja bivdindássi ovddit jagi.
Njuolla lea jorggihan
Dán jagáš modealla geažuha ahte rievssatmáddodat Finnmárkkus šaddá dán jagi veahá unnit go diibmá, muhto ahte lea ain oalle buorre jahki go buohtastahttá maŋimuš 20 jagiin.
- Mannan jagi lei lohkamiid mielde okta dain buoremus rievssatjagiin Finnmárkkus maŋemus 20 jagis. Sivvan dasa lei ahte lei hui buorre ciebanjahki ja buorit dálkkit, erenoamážit go muohta bođii nu árrat. Dán jagi lea dilli eará lágan. Dálvi bođii árabut diibmá ja buorre čivgan diibmá lea dagahan ahte máddodagain lea buoret šaddu go guhkes áigái. Dán dálvvi leat ciebanmáddodat fas hedjonan. Dat mearkkaša várra ahte čivgan unnu dán jagi, čilge Eivind Flittie Kleiven, NINA dutki ja COAT rievssatdutkama jođiheaddji.
Ovddit jagiid lea dát modealla lihkostuvvan bures, ja lea álo mannan máddodaga ovdáneami guvlui. Dán jagi lea eahpesihkkaris dilli stuorát go dábálaččat, danne go iešguđetlágan fáktorat mannet iešguđet guvlui. Danne lea erenoamáš deaŧalaš muitit ahte modeallavuođđuduvvon prognosat meahccešlájaide mat leat oassin intrigáhta biebmanfierpmádagas, nugo dát lea, buktet viehka ollu eahpesihkarvuođa. Mii jáhkkit ahte modealla lea riekta go dat geažuha ahte máddodagat galget veaháš njiedjat diimmá ektui, ja ahte máddodat ain galgá leat oalle buorre dán jagi maid.
- Modealla soahpá bures dasa maid olusat vurdet čakčat. Lea leamaš buorre dilli čearuin giđđat, muhto leat unnán ciebanat. Lea váttis dadjat man heittot buvttadeapmi šaddá dál, dat sáhttá várra muhtun muddui rievdat earret eará go báikkálaččat leat ollu čearddalašlottit ja predáhtorat, lohká FeFo meahcceossodaga jođiheaddji, Einar J. Asbjørnsen, kommentáras.
Finnmárkkuopmodat lea sullii 14% Norgga nannámis ja dat lea bivnnuhis mátkkoštanbáiki sihke báikkálaš ja olgomátkkošteaddji bivdiide.
- Báikkálaš bivdit leat sihkkarastán bivddu daid muddemiid bokte maid FeFo geavaha. Dál leat mis ollu johtti bivdit geat váldet oktavuođa ja háliidit rievssatbivddu Finnmárkkus čakčat. Muhtin koarttat leat biddjon mátkeealáhussii, ja muhtin koarttat almmuhuvvojit rabas koarttavuovdin bokte borgemánu 1. beaivve dii. 10.00. Maŋŋá takseremiid borgemánus ja mis lea buoret govva nálledilis, de áigut árvvoštallat bidjat eambbo koarttaid mátkkošteddjiide, seammás go mii ovttas geavaheaddjiservviiguin bidjat eriid dán jagáš bivdui. Lea ágga deattuhit ahte dán jagi árra dieđiheapmi lea eahpesihkkar. Njuolla čujuha jáhkkimis vulos guvlui, muhto lea váttis dadjat man ollu rievssatmáddodat njiedjá Finnmárkkus dán jagi. Danne mii ávžžuhit min smávvafuođđobivdiid muddet iežaset vuordámušaid geahppáneapmái, loahpaha Asbjørnsen.
Govva: Ruškes linjá čájeha rievssahiid gaskamearálaš nállelogu Finnmárkkus dan rájes go takseren álggahuvvui jagi 2000 ja gitta diibmá rádjái. Čuvgesruškát govaš čájeha 95% luohttámušgaskkadaga mii čilge estimáhta eahpesihkarvuođa. Čáhppes gierdu čájeha modealla dán jagi máddodaga prognosa.